Lezení na Kozelce

Neděle 6.4.2003

Právě se vám do zorného úhlu pohledu dostává zápis o jedné, sice kratší, ale velmi zajímavé SDA akci. Pracovní název Lezení na Kozelce rozhodně není zcela výstižný, proto si dovoluji navodit správnou atmosféru názvem krycím - Messner hadr, aneb Premáváme i v mrazu.

Předtím: plni energie ...
... přitom: dýcháme na ruce ...

Akce se původně měly zúčastnit dva vozy s plnou osádkou, leč nakonec vyrazil jen jeden s horolezeckou sestavou: Kvítko, Burizon, Lukáš, Tom a Pavla. Ačkoliv předpověď počasí byla více než skeptická, optimisticky jsme doufali v pravý opak. Prosluněné, i když lehce chladnější počasí po ránu naše sebevědomí silně posílilo, a tak si žlutá škodověnka vesele uháněla směr vrch Kozelka u Nečtin, známou to lezeckou lokalitu. Pěkně vyhřátí z auta jsme se zahřáli ještě víc během drápání se vzhůru k vrcholu. Ve skalách jsme shodili lana a batohy a šlo se na věc. Příjemně nás překvapilo, že obvykle tak okupované stěny dnes zcela zely prázdnotou. Že by horolezci "profesionálové" vyměkli? Během převlékání se většina rozhodla, že se pokusí o nový alternativní způsob lezení - tj. ve flísce a teplé bundě či co se ještě pod sedák vejde, kdosi zkoušel i rukavice a jen opravdoví odvážlivci (nemaje jiné volby pro nedostatek místa) se nazuli do lezeček naboso. Ale brzy i oni (Burizon a Lukáš) vypracovali účinný systém aneb šup do bot až v poslední vteřině před výstupem a hooonem na skálu.Nebudu vás tady nudit výčtem vynikajících lezeckých výkonů jednotlivých členů teamu, nic méně vás můžu ujistit, že prsty nikoho nebolely. Kdo se totiž dotýkal skály více než pět vteřin, je vůbec necítil.

Ale i přes tohle všechno jsme si pěkně pár hodin zalozili, když tu se přihnala jakási studená arktická fronta od severu. Se silným větrem dorazila i hustá sněhová vánice, takže během pár minut nasněžilo několik čísel sněhu a kraj se ponořil do téměř předvánoční nálady. A to byl náš konec, neboť mrazit si prstíky ve sněhové pokrývce, být oslepen vločkami při pohledu vzhůru, tak to bylo i pro největší drsňáky trochu moc. S obdivem jsme zavzpomínali na všechny naše horolezce, roztroušené ve velehorách celého světa a odhupkali si to dolů do tepla našeho autíčka. A podle únavy, která na nás po příjezdu dosedla, soudíme, že jsme si zalezli až dost. Tak zase někdy na skále (či pod skalou)!

Pavla

P.S.: Ještě jedna zajímavá zprávička, obzvlášť pro geologické nadšence. Víte, že se na Kozelce nalézá jakási hluboká jeskyňka, ze které i v době silného chladu proudí teplý vlhký vzduch? Zvážili jsme několik pravděpodobných příčin tohoto jevu, od tlejícího horolezce po bydlícího bezdomovce, ale pravda je stále ještě obestřená tajemstvím. Tedy kdyby měl někdo zájem o systematický výzkum, rádi podáme přesné informace o poloze daného útvaru.

... potom: přece jenom něco zdoláváme ...
... ale zanedlouho definitivně končíme.