Blanský les

Sobota 1.5.2004


„Blanský les vytváří podkovu začínající Kletí (1085 m.n.m.) a končící na vrcholku Kluku (740 m.n.m.), který je řídce porostlý smrky. Jedná se převážně o lesnatý komplex doplněný rázovitými vesnicemi a zříceninami hradů Dívčí Kámen, Kuklov a klášterem ve Zlaté Koruně.“


Tak hovoří stručně o Blanském lese průvodce Šumavy. Podívat se do Blanského lesa mě napadlo již asi před rokem, kdy jsem při několika návštěvách blízkého okolí obdivoval majestátní štít Kleti a při sjíždění Vltavy navštívil zříceninu Dívčí Kámen a klášter Zlatá Koruna. Chtěl jsem poznat Blanský les v celé své kráse a tradiční prvomájový pochod byla příležitost, jak tenhle malý sen uskutečnit.

Bylo nás pět. I když se jednalo o akci SDA, naše Společenstvo jsme reprezentovali pouze Tom a já. Máša, Marek a Brabčák – horalé a horolezci – si tuhle akci nemohli nechat ujít.

Z Plzně jsme vyráželi v 7:05 Markovo autem a bez problémů dorazili po 9. hodině do Českých Budějovic, kde už na nás netrpělivě čekali „pražáci“ Brabčák s Mášou. Pokračovali jsme dál a nakonec jsme nechali auto ve vesničce Mříč, najedli se a s lehkými batůžky vyrazili po zelené značce na Kluka. V podstatě celou cestu jsme si mohli vychutnávat probouzející se jarní přírodu – rozkvetlé třešňové aleje, na stromech čerstvé zelené listí, na loukách rozkvetlé pampelišky a u potoka moře blatouchů. Nestačil jsem fotit, nestačil jsem se dívat kolem sebe a vdechovat tu jarní vůni.

Počasí bylo přímo ideální – sluníčko a jen pár mráčků honících se po obloze. To jsme ještě netušili, co nás čeká. Nálada byla pohodová, probírali jsme minulé a plánované akce a kochali jsme se častými výhledy do kraje – hlavně z vrcholu Kluka jsme mohli shlédnout celou naší plánovanou trasu a v podstatě celou podkovu Blanského lesa. Naše trasa měřila celkem 42 km a vypadala asi takto: z Mříče po zelené na Kluka, pak po červené přes Skalku, České Chalupy až na rozcestí s modrou značkou, dále po modré přes Kuklov a Rohy až na Kleť. Z Kleti pod lanovou dráhou a pak po zelené až do Mříče. Zhruba celou cestu po červené značce panovala dobrá nálada. I když Brabčák občas počítal průměrnou rychlost a naznačoval něco jako, že nestihnou poslední vlak do Prahy a kolik nás ještě čeká kilometrů. Na rozcestí červené s modrou značkou nám konečně rozcestník odhalil krutou pravdu – Kleť 19 km, musíme přidat, jinak to opravdu nestihnem. Cestou přes Kuklov jsme podlehli pokušení a zkrátili si cestu přes neschůdný les, kolem chaloupky „na samotě u lesa“ a díky těmto zkratkám jsme si stihli ještě zaházet oštěpem – Markovi s Honzou to šlo nejlíp. Další cesta vedla po cyklistických cestách a silničkách a na Kleť jsme se blížili rychle. Bohužel se rychle blížila i bouřka. Asi 1 km před vrcholem začalo lehce pršet, někteří se schovali pod stromy, ale ostatní pokračovali dál. Když přešel deštík ve slejvák, schovali jsme se pod nejhustší stromy. Já s Tomem jsme měli pláštěnky, takže jsme byli docela v pohodě, ale ostatní nebyli zas tak dobře vybaveni a třeba Brabčák měl jen kraťasy a tričko. Doběhli jsme na vrchol a na zemi se začala objevovat bílá místa – kroupy! Na vrcholu byla restaurace a rozhledna.


„Rozhledna Císaře Františka Josefa, která je nejstarší v Čechách, byla postavena již v roce 1825, skýtá krásné výhledy do okolí. Za příznivého počasí jsou vidět i Alpy. Na vrcholu najdeme také televizní vysílač a hvězdárnu.“


Restaurace i rozhledna byly zavřené, vrchol byl zahalen v mracích, a tak jsme pokračovali dál a velice rychlým krokem (někdo i během) jsme scházeli z vrcholu nejdříve podél lanovky, dále po zelené přes Krasetín, Holubov až do Mříče k autu.

Převlékli jsme se do suchého, zjistili, že pražáci vlak stihnou, takže jsme cestou do Budějovic zastavili ještě v legendární hospůdce“ U Petrů“ ve vesničce Včelná, kde opravdu dobře vaří. Nevím sice dodnes, čím je tahle hospůdka legendární, ale až budete mít cestu kolem, tak se tam určitě zastavte. Provozuje jí člověk s cimrmanovským jménem Vavroch.

Tahle akce mě uspokojila v několika ohledech – účastníci ji hodnotili kladně, měla rysy SDA akce svojí náročností a rychlými změnami počasí a také jsem si zaplnil další bílé místo na vlastní mapě poznání České Republiky.

Marťan


Vrchol Kluku
Marek se kochá výhledem ze skály na vrcholu Kluku.
Máša a Brabčák
Máša (vlevo) a Brabčák na skalce zasněně hledí do dálky.
Samota U Vacla
Chaloupky samoty U Vacla v lukách a lesích pestré krajiny Blanského lesa.
1. máj ...
Máša (vlevo) a Brabčák kráčejí kupředu rozkvetlou alejí.
... jaro už je tu!
Svěže zelená louka, bíle kvetoucí stromy, les. Jaro už je tu.
Výhled na Kleť
Lučina obklopená lesy, v pozadí dominuje masiv Kleti.