4. prusíkování

Úterý 6.5.2003

Do čeho jsem se to já vrták zase nechal uvrtat! Že prý abych napsal zápis o tom, kterak jsme byli prusíkovat na Radyni.

Akci spáchal Marťan a nachytala se jenom Danča a já (Burizon). Počasí bylo super: sluníčko svítilo a komáři neštípali. U Radouše jsem si chtěl dát nanuka, ale ty dva šamani mě ukecali, že prý "až potom", což mi přišlo nesmírně riskantní, ale budiž. Marťan nám ukázal princip prusíkování a já byl první na řadě, protože Danča odmítla, když jsem jí galantně nabízel přednost. (Příště musím být důraznější!) Moje následující postřehy mohou být zkreslené, jelikož jsem prusíkoval poprvé (Danča asi taky), takže asi nebudu úplně objektivní, tak to berte krapet s rezervou.

Samotný pohyb po laně směrem nahoru byl celkem v pohodě, kritické místo byl samozřejmě převis. Tam jsem dostal strašný strach (že pak budou mít U Radouše zavříno). Danče to trvalo o fous dýl, ale pod převisem byla taky coby dup (samozřejmě asi tak 452-krát). Ale přece jen se trápila víc než já. To bylo dáno tím, že jí šly špatně posunovat prusíky a taky tím, že jim moc nevěřila, jak se nám později svěřila. Lana se pro jistotu nepouštěla, dokonce si rozedřela dlaně. Pod převisem byla Danča už vyčerpaná, ale bojovala dál. Když tak o tom přemýšlím, ono to vlastně ani pořádně nejde vzdát. S Marťanem bysme jí samozřejmě už nahoru vytáhli, jenže to by se přes ten převis pěkně odřela. Problém byl, že se jí vůbec nedařilo dostat nohu nahoru do stupu na převisu. Tak jsem se vytáhnul a shora jsem jí tu nohu drapnul a nasadil do stupu. Marťan dělal, že mě jistí tím, že mě držel za nohu. Tuto situaci jsem z pochopitelných důvodů nevyfotil, i když jsem jinak jako obyčejně fotil kdejakou ptákovinu. Pak už jsme Danču nahoru dostali snáz. A i potom, když už byla vlastně nahoře, vyžadovala, abysme jí pořád drželi. Ale to se jí vůbec nedivim, protože co se někomu může zdát jako pohoda, pro někoho jinýho to zas taková zívačka není. Každopádně už to má z krku.

S Marťanem jsem si vylezl ještě nějaké 2 trasy a pak už byl tak akorát čas jít nakoupit a balit se na kola. Bylo fakt horko, takže jsem se moc těšil na toho nanuka. Kdyby měli už zavřeno, tak by mě snad trefil šlak myokardu, ale nestalo se tak - dal jsem si nanuka, takže to byla 100% úspěšná akce.

Burizon


Burizon v akci
Burizon visí uprostřed lana na prusících. Starostlivý pohled má upřen směrem, kde můžeme tušit hospodu u Radouše.
Dole je hej!Ale převis se už blíží ...
Danča radostně zkouší techniku prusíkování kousek nad zemí. Pohled shora na Danču, která už došplhala téměř k převisu. Ve tváři stín prvních obav?
A už je to tady
Danča překonává převis. Soudě z výrazu obličeje z toho není příliš nadšena.
Hotovo!
Danča úspěšně zdolává převis. Burizon asistuje ...
Zasloužený odpočinek
Danča vsedě odpočívá nahoře na skále. Naoko unavená, ale ve skutečnosti zkouškou nadšená. V pozadí výhled do krajiny.